Podbeskydská magistrála
Společnost Colas CZ staví další úsek D48. Ze čtyřpruhové silnice, která nesplňuje normové kategorie, by měla vzniknout plnohodnotná, a především bezpečná dálnice, která po svém kompletním dokončení propojí D1 s Polskem.
Česko je protkáno silnicemi prvních tříd, řada z nich ovšem nemá mezi řidiči dobrou pověst, a také z hlediska norem svému označení nedostávají. Typickým příkladem je silnice I/48. Na čtyřpruhové komunikaci, která kopíruje hřbet Beskyd a je klíčovou, a také hojně využívanou spojnicí pro Novojičínsko, Frýdeckomístecko a Karvinsko, chybí středový pás i zpevněné krajnice. Silnice byla v letech 1970-1987 budována jako čtyřpruh, který však nesplňuje normové kategorie: chybí středový pás i místo k nouzovému odstavení vozidla. Výsledkem jsou desítky vážných dopravních nehod, kvůli nimž si tah I/48 vysloužil nelichotivou přezdívku „silnice smrti“.
Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) se proto postupně snaží ze silnice I/48 udělat plnohodnotnou dálnici. Aktuálně se staví třináctikilometrový úsek Bělotín-Rybí, na jehož celkové rekonstrukci se podílí Colas CZ se svým již osvědčeným partnerem, společností Firesta-Fišer. Úsek, jehož stavba začala loni v červnu, je pro Colas CZ, předního hráče na poli silničního stavitelství, comebackem pod Beskydy. V roce 2020 naše společnost dokončila na tomtéž dopravním tahu úsek Rybí-Rychaltice o délce dvanácti kilometrů.
Ve stávajícím úseku Bělotín-Rybí dostal Colas CZ na starosti výstavbu zemního tělesa, konstrukčních vrstev, odvodnění a pokládku cementobetonového krytu, dále pak výstavbu doprovodných komunikací a přeložky místních komunikací, dopravní značení, přeložky sítí a vegetační úpravy. V celém třináctikilometrovém úseku bude třeba také zbudovat opěrné a zárubní zdi a protihlukové stěny v délce 7,4 km. Na trase leží i dvanáct mostních objektů, jejichž výstavbu provádí společnost Firesta-Fišer. Součástí stavby jsou také úpravy a přeložky silnic III. třídy, po kterých bude vedena trasa nezpoplatněné doprovodné komunikace, a které umožní bezprostřední obsluhu území.
Stavba začala loni v červnu. Na první úsek (Bělotín-Dub) mají stavaři 705 dnů, na druhou část pak 905 dnů. Staví se přitom za provozu, po silnici I/48 se jezdí v obousměrném režimu 1+1 se sníženou rychlostí na 60 km/h, na železniční trati 270 (Česká Třebová-Bohumín), kterou silnice I/48 překonává po mostě, pak provoz nijak omezen není.
A jak jde stavba od ruky? Hotové jsou přeložky inženýrských sítí: plynu, vody a optických kabelů. Naši stavaři museli provést také demontáž nepoužívaného vysokotlakého potrubí, s nímž projektová dokumentace nepočítala. „Probíhají práce na konstrukčních vrstvách vozovky, pracujeme na kanalizaci a drenážích, zahájili jsme pokládku cementobetonového krytu a bude navazovat pokládka asfaltových hutněných vrstev. Vrtají se piloty pro protihlukové stěny. Byla dokončená část doprovodné komunikace od Bělotína tak, aby mohly být přemístěny autobusové linky z hlavní trasy,“ vysvětluje Petr Ćmiel, vedoucí projektu Colasu CZ. Na podzim stavaře čeká plánované převedení dopravy na doprovodnou komunikaci a nový most nad železničním koridorem. Stejně jako v předchozím úseku Rybí-Rychaltice se navíc staví přes zimu, tedy bez technologické přestávky.
Oba úseky nicméně nejsou co do umístění stavby v krajině totožné. „Zatímco předchozí úsek probíhal většinou v zářezu, nyní stavíme násypy, které jsou místy až 11 metrů vysoké. Technicky zajímavé je také použití štěrkových pilířů do podloží násypu, které mají délku až dvanáct metrů. Každý pilíř má jinou délku v závislosti na geologii terénu. Stavíme je v místech nejvyšších násypů a jejich celková délka je 66 kilometrů,“ doplňuje Petr Ćmiel. Odpovídají tomu i celkové objemy zemních prací, kdy násypy více než dvojnásobně převyšují výkopy. Náročné bylo podle vedoucího projektu zajistit odpovídající množství úzké frakce kameniva v požadované kvalitě a čase. „Na řadu tak přišla i mobilní třídička, která pracovala přímo na stavbě,“ dodává za Colas CZ Petr Ćmiel.
Pro Colas CZ je návrat pod Beskydy další důležitou referencí v oboru dálničních staveb, objemem prací se navíc řadí mezi vůbec největší projekty v historii firmy. Zakázka na úsek Bělotín-Rybí na D48 je klíčová ještě z jiného důvodu: jde o jednu z pilotních staveb, kde si naše společnost vyzkouší technologii informačního modelu stavby (Building Information Modelling, BIM). Jde o metodu digitálního modelování, která otevírá cestu k vyšší efektivitě práce i úspoře nákladů. Díky kompletně digitálnímu „dvojčeti“, které je v podobě dat uloženo na vzdáleném serveru, získají všichni účastníci stavby lepší přehled a kontrolu nad prováděním díla. Technologie BIM umožňuje 3D vizualizaci, navíc jde nikoliv o statický, ale dynamický model, který se průběžně aktualizuje. Součástí cloudového řešení je také veškerá komunikace účastníků stavby, jako je elektronický stavební deník, harmonogram stavby, vypořádání nedostatků, schvalovací procesy, revize a podobně. „Cílem pilotního projektu je zpracování trojrozměrného informačního modelu stavby pro vybrané stavební objekty, chceme si také ověřit metodiku BIM v praxi a pochopit její principy,“ říká Dalibor Beneš, technický ředitel Colas CZ s tím, že projekt na D48 běží s metodikou a datovým standardem daným Státním fondem dopravní infrastruktury (SFDI).
Nově budovaný třináctikilometrový úsek Bělotín-Rybí by měl být dokončen v roce 2023. Naváže na něj takzvaná Palačovská spojka, jejíž část již má stavební povolení, a také téměř čtyřkilometrový úsek z Nového Jičína do Libhošti. Jde o další dílky skládačky postupné rekonstrukce D48, jejíž celková délka od nájezdu z D1 až po hraniční přechod Chotěbuz-Cieszyn dosáhne 70 kilometrů. Po dokončení kompletní rekonstrukce získá silnice parametry plnohodnotné dálnice v kategorii D 25,5/120, respektive R 25,5/120. Půjde tedy o čtyřpruhovou komunikaci, kde protisměrné pruhy fyzicky odděluje středový dělicí pás. Namísto stávajících napojení a sjezdů se počítá s mimoúrovňovými křižovatkami. S přispěním společnosti Colas CZ tak vznikne nová, kvalitní, a především bezpečná magistrála pod Beskydy, která řidičům významným způsobem usnadní cestování na severovýchodě Moravy. Rekonstrukce D48 má navíc i důležitý mezinárodní aspekt: jde o silnici zařazenou do transevropského koridoru sítě TEN. Po svém dokončení se tak D48 stane nejen podbeskydskou, ale i evropskou magistrálou.
